Dnes je v Estonsku svátek a tak jsme na doporučení Artura vyrazili ke skokanským můstkům a k malému zámečku a majáku. Počasí nebylo moc pěkný, ale aspoň nepršelo. Můstky jsou vzdáleny od Academic Hostelu asi jeden kilometr a tak jsme vyrazili borovicovým lesem u univerzity směrem na jih. Můstky (velkej a malej) jsou postavený na stráni/hrázi (rovina->vysoká stráň->a opět rovina) asi 40 metrů vysoký, která se táhne skrz celým Tallinnem až do Lotyšska. Prý je to hranice, pokud před několika desítkami tisíc let bylo moře. Takže skoro na ploše skoro celýho Tallinnu kdysi bejvalo moře. Vylezli jsme na malej můstek a udělali pár fotek a honem dolů, protože tam dost foukalo a i s můstkem to pěkně hejbalo :-) Na velkej můstek jsme nešli, protože byl zavřenej. Pak na nás z tý zimy přišel hlad a já si vzpomněl, že v prosinci jsem byl kousek odtud v restauraci Buldog’s Pub, tak jsme tam vyrazili. Je to příjemná restaurace (točej i český a slovenský pivo), ale specialita tu je, že se objednává starým telefonem uprostřed stolu. Já si dal kuřecí plátek se sýrem a krokety a Plzeň a Jirka „Peper steak“ s hranolkama a místní Saku. Nakonec jsem si dal kapučíno a Jirka černej čaj (přinesli ho v keramickým sejtku).
Venku mezitím vylezlo sluníčko, ale vítr foukal stejně. Šli jsme na západ po hraně stráně, pokusit se najít zámeček (mapu jsme zapomněli na pokoji). Za můstkama jsme sešli dolů a pokračovali směrem, kde jsem předpokládal, že leží zámeček. Přešli jsme cestu, která vede zpátky k našemu dočasnýmu domovu, a pokračovali krajem lesa. Asi po 10 minutách jsme došli na konec toho lesa a zámeček nikde. Tak jsme šli doleva a pak zase doleva, až jsme ten celej les obešli a byli zpátky na cestě k domovu a zámeček furt nikde. Upoutala nás jeden ukazatel, se symbolem nějaký památky, tak jsme tam šli, ale nakonec to byl jen nějakej malej vodní parčík. Rozhodli jsme se, že půjdeme domů, pořádně nastudujem mapu, a zámeček (kousek od něj je prej maják, observatoř a park se sochama) najdem jindy. Doma jsem zjistil, že kdybychom za můstkama nesešli dolů, ale pokračovali vrchem po stráni, tak bychom k němu asi po 500 metrech došli :-(
A opět jako vždy, fotky jsou ve fotogalerii.
Žádné komentáře:
Okomentovat