hitektury 18.-20. století. Venku hřálo sluníčko na 16 stupňů a ani vítr nefoukal. Muzeum je v lese na pobřeží moře a asi 4 km na sever od hostelu. Šli jsme pěšky přes sídliště ve tvaru kruhu a jezírkem uprostřed a pak okolo nákupní zóny lesem k muzeu. Zaplatili jsme studentský vstupný (20EEK = 36 Kč) a šli k mapě muzea. Dál použiju popis muzea z jeho web stránek: Pojďte a seznamte se s Estonskou lidovou architekturou 18.-20. století a s vesnickým životem v nádherném lesním parku o 80-ti hektarech na pobřeží zálivu Kopli.
Dvanáct vystavených statků nabízí úžasné ohlédnutí se do starodávného života domácností různého majetku a životních podmínek. Stejně jako v opravdové vesnici i zde je kostel (1699), hospoda, škola, hasičská stanice a boudy na sítě u moře – celkem 72 budov.
O muzeu: Estonské „otevřené nebe“ bylo založeno v roce 1957 a pro návštěvníky se otevřelo v roce 1964. Staré Estonské lidové budovy společně s
vystavenými výrobky pomáhají popsat denní život sedláků v 18.-20. století. Území muzea je rozděleno na čtyři části odpovídajících typickým typům vesnic: západní Estonsko, severní Estonsko, jižní Estonsko a ostrovy. Uprostřed každého regionu stojí dvory s různým majetkem a stářím. Nyní tu máme vystaveno dvanáct dvorů. Za účelem vytvoření pravých vesnických podmínek byly do muzea také přemístěny kostel, hospoda, škola, hasičská stanice a boudy na sítě u moře.
No vejlet to byl krásnej, našmajdali jsme okolo 10 kilometrů, a v květnu, až budou všechny budovy i otevřený, se sem asi ještě jednou vrátíme.
A jako vždy je ve fotogalerii plno fotek.
Žádné komentáře:
Okomentovat