pátek 2. října 2009

Týden na Slovensku

Asi v půlce září se ségra zmínila o tom, že se chystají za tetičkou na Slovensko. A protože už o tom mluvili skoro každý rok, tak jsem věděl kam přesně jedou - do okolí Spiše. No a jelikož jsem se chtěl vždycky podívat na Spišský hrad a do Slovenského ráje, tak jsem se k nim vetřel a v sobotu 26.9.2009 se vyrazilo ve složení ségra Katka, její manžel Zdenda, jejich dcera Terezka, Zdendova mamka a já. A chybu jsem rozhodně neudělal, bylo tam nádherně. Takový konec světa to je - Za Hurou, kousek od Spišských Vlachů - a na stálo tam bydlí jen asi dvě rodiny (a v jedné z nich jsme týden byli i my), i když přes léto tam je prý spousta chatařů. V domě, kde nás k sobě na týden vzali bydleli tetička (od Zdendovy mamky), strejda, jejich syn Jánik s manželkou a jejich dvě děti - tříletý Peťko a tříměsíční Dianka. A hlavně tetička se o nás parádně starala (výborně vařila) :-)


A teď malý deníček toho co jsme jednotlivé dny dělali ;-)

Sobota - odjezd z Divce a cesta do Za Hurou
S Meďourama jsem byl domluven, že okolo čtvrt na devět ráno přijedu k nim do Divce, nechám auto u nich v garáži a vyrazíme směr Spiš. No prý malinko zaspali, takže odjezd byl až okolo čtvrt na deset. Cesta utíkala docela rychle, s Terezkou jsme stihli skouknout film Spláchnutej a několik pohádek. Za Valaškým Meziříčím jsme se stavili na oběd a pokračovali směr Slovensko. I tam cesta docela utíkala a nádherná byla hlavně cesta po dálnici pod Tatrami. Na místo, Za Hurou u Spiškých Vlachů, jsme dorazili okolo půl šesté. Přivítali jsme se a už byla večeře. Pak jsme do večera seděli a povídali si, jsou to docela milí lidé.

Neděle - na houbách a Spišský hrad 
Po snídani Jánik vytáhl mě a Zdendu na houby, s tím, že se stavíme pro keš (večer jsem jim říkal o geocachingu, tak to Jánika zajímalo). Vyšli jsme, ještě za mlhy, a kousek za barákem hned do kopce. U kešky jsme byli za chvilinku. Mlha pomalu stoupala a my začali hlavní hledání hub.

No hledání, byli jsme se Zdendou hlavně rádi, že jsme se neskutáleli někde ze stráně, protože Jánik nás vedl po hodně strmých kopcích. Asi po třech hodinách jsme se vrátili se dvěma plnými košíky. Ale nejčastější houba byl ryzec (našli jsme i pár normálních hub jako hřibů a kozáků). Po obědě jsme se s Terezkou, ségrou a Zdendou vydali na Spišský hrad. No co dodat, je fakt nádherný a obrovský! A díky krásnému počasí jsme měli i dost času si ho celý projít. Asi po dvou hodinách jsme vyrazili ještě na procházku na Dreveník pro keš. Ta byla na hezké vyhlídce pod převisem. Cestou zpět na parkoviště u hradu jsem se odpojil a došel si ještě pro keš na druhé straně hradu. Meďouři zatím vzali auto a přejeli na druhé parkoviště na opačné straně hradu, abych to neměl tak daleko.

Od keše byl krásný výhled na západ slunce. Nakonec jsme ještě jeli na Sivou Bradu, kde ze země vyvěrají prameny vody (je tu i Earth keš). Moc pěkné místo. Začalo se docela brzy stmívat, tak jsme jeli zpátky, protože byla v Za Huhou poslední den otevřená hospůka a chtěli jsme tam jít na pivko. Večer po pivku (Šariš 12° za 0,85 €) jsme opět poseděli a vyzvídali něco o Slovenském ráji, protože se tam zítra chystáme.

Pondělí - Slovenský ráj 
Asi nejnáročnější den dovolené. Ale pěkně popořádku. Po snídani jsme já, Zdenda a ségra (Terezku jsme nechali doma, protože by tohle na ni nebylo) vyrazili směr Spišská Nová Ves a Slovenský ráj. Auto jsme nakonec nechali v Čingově na parkovišti a vydali se po žluté do ráje. Od začátku to bylo pěkně do kopce (asi hodinu chůze) až k první keši (Kyselé zelé - "Sauerkraut") u Tomašovského výhladu. Samotný Tomašovský výhlad je moc pěkné místo s výhledem jak na Slovenský ráj, tak na Tatry. Chvíli jsme se tam zdrželi, odpočinuli a vyfotili a hlavně se rozhodli, že sejdeme dolů do údolí k říčce Hornád. Za výhledem jsme se stavili pro druhou keš (Rumia Tomasovsky vyhlad) a pak prudkým srázem po zelené dolů. Poté jsme pokračovali po modré podél řeky směr Letanovský mlýn. Cesta byla ze začátku docela pohodová, ale za prvním mostkem přes řeku se obtížnost ztížila. Začali stůpačky (takové kovové schody zapuštěné do skály) a řetězy přímo nad řekou.

Pár jsme jich zdolali a už jsme byli kousek od mlýna u keše (Letanovsky mlyn), tu jsme ale bohužel ani po 20ti minutách nenašli, a protože nás tlačil čas, tak jsme pokračovali ke zbytkům Letanovského mlýna. Pěkné místo, ale po mlýnu skoro ani památky. Přemýšleli jsme kudy dál a tak jsme se zeptali jednoho místního kolik trvá cesta na Kláštorisko a z Kláštoriska do Čingova k autu a kolik trvá cesta do Čingova zpátky podél Hornádu. No řekl nám to co jsme si mysleli, podél Hornádu je to rychlejší a lehčí. Tak jsme se vrátili k rozcestníku a dohadovali se kudy půjdem. Já a Zdenda bychom radši po červené do kopce do Kláštoriska a ségra stejnou cestou co jsme přišli podél Hornádu. A nakonec rozhodla, že tedy půjdeme po červené do Kláštoriska (převíšení přes 300 metrů). No litovala toho už po pár metrech, protože to byl fakt krpál. A nadávala celou cestu :-) Asi po hodině a čtvrt stoupání jsme si se Zdendou došli ke kříži na vrchol nad Kláštoriskem pro kešku (Klastorisko). Pak jsme všichni sešli k torzu kláštera a o kus dál pro další keš (Rumia Memento). Kláštorisko je moc pěkné a klidné místo. V místní restauraci s vysokohorskou přirážkou jsme si každý dali Kofolu (0,5 l za 1,5 € - asi 38 Kč) a ségra i česnečku (za 2 €). Po odpočinku nás už čekala cesta částečně po hřebenu zpět k Hornádu a do Čingova. Po vrcholcích to utíkalo docela rychle, ale na posledních pětistech metrech jsme museli sestoupit o nějakých 200 metrů dolu k Hornádu a rozhodně to byla horší cesta, než kterou jsme šli nahoru. Museli jsme také napsat Jánikovi, že ho nestihnem ve Spišské Nové Vsi naložit v 17:15 u jeho práce, že tam můžeme být až v šest. Na to odepsal, že se mu to také hodí a že se sejdeme u nádraží. Dostali jsme se až k ústí Bielého potoka do Hornádu. Bylo krásně vidět proč Bielý potok je biely, voda byla oproti Hornádu nádherně čirá. Zároveň jsme byli pod Tomašovským výhladom a mohli si udělat fotky místa, kde jsme před šesti hodinama byli. Pak už jsme šli podél řeky pohodovou cestou až do Čingova na parkoviště k autu. Byla to nádherná procházka po části Slovenského ráje a příště se musíme vydat dál podél Hornádu i na vodopády.

Celkem jsme nachodili něco přes 17 km a nastoupali a sestoupili celkem přes 1200 výškových metrů. V šest hodin jsme naložili Jánika a vyrazili směr Za Hurou. Tam jsme se stavili ještě pro jednu keš (Za Hurou #1 - Jazero) a pak honem domů na večeři.

Úterý - Spišská Nová Ves a ZOO
Počasí už ode dneška není takové, okolo 15 °C, sluníčko moc nesvítí, ale hlavně neprší (přes den, v noci trošku jo). Dopoledne jsme zůstali doma a po obědě vyrazili na třetí keš v Za Hurou (Blatná). Ta byla na docela odlehlém, ale pěkném místě, kde se dříve jezdilo rodeo. Po odlovu jsme pokračovali po polňačce přes Olcnavu do Spišské Nové Vsi do ZOO. Mají tam zajímavé druhy zvířat (medvědy, tygra, lva, šimpanze, ...) i přes to, že je to malá ZOO. Asi po hodině a půl jsme odešli a před ZOO odlovili další keš (s nápovědou místních :-)). Janík psal, že končí v 17:30 a jestli ho vyzvednem. Tak jsme si přizpůsobili plán kešek ve městě a vyrazili k zimnímu stadionu (Novejša do teho) a pak na multinku k Provinčnímu domu do centra. Vyluštěna docela rychle, ale společnost nám dělala paní, která přesvědčovala ovečky na křesťansví :-( (zrovna tam probíhala křesťanská "osvěta"). Keš jsme v tom množství lidí stejně nenašli :-( a jen jsme tím ztratili čas a jeli rovnou pro Jánika. S ním jsme se stavili kousek od jeho práce pro další keš (Stanica pre odchyt tulavych zvierat). Ve Spišských Vlachách pak byla ještě zastávka na Šariše a Terezka na kornout. Večer jsem dopočítal bonusovou keš v Za Hurou a Jánik mi potvrdil, že je to pěkné místo - kaple sv. Jána, kus za vesničkou v údolí, kam chodí i procesí. Zítra tam vyrážíme.

Středa - Levoča a Spišské Podhradie
Přes noc opět trošku sprchlo, ale ven se jde, pro bonusou kešku ;-) Zdenda to bere lesem podél cesty s tím, že bude sbírat houby. No nic nenašel, ani prašivku. Procházka to byla pěkná, celkem něco přes 4 km, a i Terezka to ušla celý sama. Po obědě jsme jeli do Levoči, ale tu jsme si jen projeli autem, nějak nás nezaujala. Lepší nápad byl výlet na poutní místo nad Levočou - Mariánská hora. Ve městě jsme se pak stavili v Bille a Lidlu pro Tatranskou Hrušku, ale neměli :-(. Cestou do Spišské Salaše jsme se stavili pro dvě keše v okolí Uloži (Uloza-Kruzok a Pramen sv. Jan).

Na salaš jsme jeli hlavně kvůli Terezce, protože tam mají dětský parčík (houpačky, skluzavky a tak). No bohužel to bylo zavřené, tak jsme si došli alespoň pro dvě kešky v okolí (Spiš 1: Spišský Jeruzalem a Spiš 2: Katedrála sv. Martina - Spišská Kapitula). Pěkná procházka za ideálního počasí na focení. Večer jsme se pak ještě vrátili sem do Spišského Podhradí vyfotit Spišský hrad za tmy.


Čtvrtek - Zemplínská Šírava
Dnes jsme vyjeli na místo, kam Zdenda za mlada jezdil na dovolenou s rodiči - na Zemplínskou Šíravu. Pěkně daleká cesta, okolo 100 km. Na místě jsme byli docela překvapeni, jak jsou všechna rekreační střediska zpustlá. Třeba dvojitý tobogan, docela dlouhý, ale u dojezdu zarostlý ostružinami a i dojezdový bazének byl zničený. Moc dlouho jsme se tam nezdrželi a s chutí si dojeli pro kešky (rumia rybarska zátoka, rumia biela hora a Sirava-Dam). Hlavně procházka pro keš uprostřed hráze byla pěkná, viděli jsme i lasičku a i když bylo chladno, tak jsme se hezky prošli. Cestou zpět jsme se ještě v Michalovcích stavili v Tescu na nákup a před Košicema u památníku Darqovské bojisko podívat se na tanky. Po cestě pak potkali jedno překvápko. Uprostřed silnice, kde se jezdí docela rychle, šel volně kůň, docela nebezpečný. Večer jsme se pak rozloučili s Jánikem, protože chodí ráno v půl šesté pěšky přes les na vlak do práce, a my zítra jedeme domů.

Pátek - Cesta domů
Po snídani jsme se sbalili, poděkovali za pohoštění, rozloučili se a vyrazili na cestu domů. V autě jsme se s Terezkou opět dívali na pohádky. U Tater pak byla krátká zastávka na odpočívadle na focení a pak se pokračovalo dál na hranice.

V Horní Bečvě jsme se stavili na obídek a opět do auta a honem domů. Bylo to za škaredého počasí docela únavné, ale okolo šesté jsme byli v Divci a já před sedmou doma ;-)

Doporučuji - Více fotek je pak v mojí fotogalerii.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

ahoj Zdenda máš to moc pěkně napsaný ale zapoměl jsi na ty krávy co jsme potkali na silnici!!
jinak super

Anonymní řekl(a)...

Nice dispatch and this fill someone in on helped me alot in my college assignement. Thank you seeking your information.