Tak jsem v Tallinnu

Po sobotním večerním balení jsme ráno v půl osmé s Ivčou vyrazili směr Praha. Cesta utekla docela v pohodě a za dvě hodinky jsme byli na letišti. Jirka tam už na mě čekal a tak jsme si rovnou stoupli do fronty na odbavení. Asi po 20-ti minutách se na nás dostalo ... můj kufr nakonec vážil 21,5 kilo (povoleno je 23). Pasovou kontrolou jsme prošli až k nástupní bráně do letadla, kde jsme čekali asi další půlhodinku než jsme rentgenem (tentokrát jsem ani nepípal) prošli do čekárny. Tak jsme se bavili na úkor Rusů ... letadlo do Petrohradu už mělo odlétat, ale asi deset jich přišlo na poslední chvíli s plno taškama z Duty free shopů (bezcelních obchodů na letišti) a vůbec se jim nechtělo přidat a odbavovací personál z nich byl pěkně na nervy.

Let byl docela v pohodě ... opět jsme přes mraky nic neviděli ... Po jídle (stejný jak v prosinci ale dobrý) nám kapitán řekl pár info o letu: po vzletu jsme to vzali pravou zatáčkou přes Kladno směrem na Frýdlant (takže bohužel ne na Hradec) a pak dál přes Polsko kolem Baltickýho moře do Tallinnu, letěli jsme ve výšce 10 700 km a okolní teplota byla -59 stupňů. Přistání bylo docela rozházený, protože foukal dost vítr a tak s náma docela tvrdě dosedl, ale bylo to v poho.

Na letišti na nás čekal Artur a vzal nás taxikem do Academic Hostelu (stálo to asi 130 est. korun = asi 250 Kč). No a na vrátnici na nás čekalo překvapení ... slečna nemohla najít rezervaci na naše jména a tak jsme to tam s ní a s Arturem asi 15 minut řešili a dopadlo to tak, že nás ubytuje na dvě noci a v pondělí se to vyřeší.

Na pokoji jsme se radši ani nevybalovali. Jirka šel spát a já koukal na Ztraceni. Při našem příjezdu byl Tallinn bez sněhu a teplota okolo 3 stupňů. Jen co jsme se ubytovali, tak začalo pěkně chumelit a během hodinky napadlo pár čísel (viz foto). Přesně kvůli tomu se mi sem moc nechtělo ... šeredný počasí :-( Takže jsme byli celej zbytek dne na pokoji a to nám ani nejde internet (musím chodit dolů na vrátnici, kde je bezdrátovej).